Cedr

Veldora se narodil v Kamenných horách před tisíci lety, kdy tu ještě žádné lidské království nebylo. Létal si tam a zpět z kontinentu na ostrovy a tak různě. Byl prvním bílým drakem nenarozeným v dračích skalách a tak si z něj ostatní dělali legraci. Avšak postupem času se ukázalo, že Veldora je velmi silný a jeho moc bude dál růst. Ale když vás 500 let šikanují rudí draci, musí vás to poznamenat. Proto Veldora nehledal přátelství u draků. Mimojiné bylo to období, kdy se na kontinent dostali první lidé, kteří byli velmi primitivní a rozutekli se na sever i na jih. Ty na jihu opálilo slunce do černa v poušti a zůstali tam. Tam se postupem času zrodila říše Krále Škorpiona, který se jako jediný člověk na světě “spojil” s posledním černým drakem. Ti, co šli na sever, se usadili okolo lesů, úrodných půd a velkých řek. Tedy tam kde bylo místo. V tu dobu tu už byli démoni, elfové, trpaslíci, hobiti ale i různá zvířata či monstra. 

Ale také tu byli Nemrtví. Ale ne takoví, které známe dnes. Později je někteří lidé začali znát jako Šlechtu, někteří jako vládce a někteří jako bohy.. Nadpřirozená síla a dlouhověkost. Byli tam, kam by se lidé dostali až za několik set let minimálně. Nebo tak se to aspoň zdálo. Ale jen málo bylo známo o nejsilnějším z nich. Který Šlechtu ochraňoval. Veldora mu neřekl nijak jinak než Cedr. Pokud někoho Veldora kdy respektoval, byl to právě Cedr. Ale také právě Cedr byl jeho nejlepším a jediným přítelem. Cedr žil ve svém sídle sám, několik mil od sídla Šlechty a Lorda, který Šlechtu vedl. Západně cca 200 mil od Dračích skal. A Veldora ho rád navštěvoval nebo provokoval Lorda či Šlechtu, aby se Cedr ukázal.
Protože se Veldora umí změnit v člověka, nedělá mu problém se infiltrovat. Viděl tak i tehdá ještě malého krále Škorpiona, jak se na pokraji života a smrti plazil dunami, když se doplazil až k místu, kde žil Morgus - černý drak. A chvíli s nimi pobyl v jeho skále.

Veldora se byl podívat i v Pekelné jámě, kde vždy ze srandy zmrazil několik démonů, než díky tamější teplotě roztáli nebo pošli. Proletěl sopkou až do samotného pekla, kterému tehdá vládnul Raphael. Který se s Veldorou utkal v souboji a výsledek neměl vítěze. Avšak pro peklo, kde už se i tak pořád vedly války, to byla jasná zpráva, že Raphael je slabý. Netrvalo ani osm set let a Raphael musel utéct, pak už o něm Veldora neslyšel.

O několik set let později se stalo několik důležitých událostí v krátkém čase. Nikdo nedokázal jejich souvislost, ale zní to až moc podezřele, aby to byla shoda náhod. A totiž Cedr se utkal v souboji se svým přítelem Kumasem. Okolnosti jsou neznámé, Cedr vyhrál, ale utrpěl těžká zranění a musel se uložit k odpočinku do svého sarkofágu. Ale ten pak zmizel neznámo kam. Ve stejnou dobu povstala na západ od Dračích skal armáda nemrtvých a vyrazila směrem na sever, kde se s ní střetli lidé a hlavně rytíři světla. Říkalo se, že za to mohl temný nekromant Havraspár. A nejdůležitější událost - člověk Mírdan, otec poloelfa Círdana, obelstil Veldoru a když ho připravil o zrak uvěznil ho do ledu. Poté mu sebral část jeho moci a dal ji nevědomky svému synovi. To byl poslední zážitek Veldory. Tedy dokud jste se zde po stovce let neukázali vy a Raphael. Pak Veldorovi došlo, že Círdan si musel uvědomit, co se stalo a uzavřel smlouvu s ďáblem. Díky tomu byl Marcus, Hádě a spol posláni na Asterion, aby přivedli i když nevědomky Raphaela zpět, pokud by jeho plán nevyšel. Což se také stalo. A kdyby se neobjevil ten upír a jeho dva novorozenci těžko říct, co by se dělo, ale dál už to znáte...